Tipy na výlet po Jihomoravském kraji: kam vyrazit

Lednicko-valtický areál a zámecké zahrady

Mezi Lednicí a Valticemi se rozprostírá jeden z nejpůsobivějších krajinářských celků, jaké v Evropě najdete. Téměř 300 čtverečních kilometrů na jižní Moravě, kde se příroda spojila s architekturou do dokonalé harmonie. Není divu, že toto dílo rodu Lichtenštejnů získalo v roce 1996 místo na Seznamu světového dědictví UNESCO. Lichtenštejnové tu po staletí budovali, tvořili a vytvářeli krajinu, která dnes patří k tomu nejlepšímu, co může Evropa nabídnout.

Když sem přijedete, čeká vás víc než jen prohlídka památek. Procházky rozsáhlými zámeckými zahradami vás vtáhnou do světa romantických zákoutí, stinných alejí a klidných vodních ploch. Park v Lednici? To je opravdu lahůdka – jeden z nejkrásnějších u nás. Anglický krajinářský styl se tu potkává s francouzskou okrasnou zahradou a výsledek stojí za to. A pak tu jsou ty architektonické klenoty roztroušené po parku – třeba maurský Minaret, který měří přes šedesát metrů. Vyšplhat se nahoru dá zabrat, ale ta odměna! Výhled, který vám ukáže celý areál i okolí, prostě musíte zažít na vlastní oči.

Zámek Lednice sám o sobě je krása. Novogotická architektura, která vás okouzlí už na první pohled, a uvnitř? Reprezentační sály plné dobového nábytku, uměleckých děl, soukromé komnaty... A pak je tu ještě ta zimní zahrada s tropickými rostlinami, která je prostě unikátní. Kousek od zámku najdete velký skleník, kde rostou exotické rostliny z různých koutů světa.

Druhá zastávka, zámek Valtice, je barokní skvost. Tady měli Lichtenštejnové své hlavní sídlo, takže se dá čekat, že to bude honosné – a je. Možná ještě víc než Lednice. Pod zámkem se táhnou rozsáhlé sklepy, kde můžete ochutnat místní vína. Celá tahle oblast má přece vinařskou tradici, která sahá daleko do minulosti.

Cesta mezi oběma zámky nabízí několik turistických tras, které vás provedou krajinou posetou dalšími stavbami – Janův hrad, Lovecký zámeček, Tři Grácie, Kolonáda na Reistně. Pro cyklisty je tu síť cyklostezek, která z téhle oblasti dělá ráj na kolech. V létě se můžete svézt i lodí po rybníku Nesyt a dalších vodách.

Máte děti? Skvělé! Nejen krásná příroda a historické památky, ale taky lodě, kola, koloběžky na půjčení. Krajina je rovinatá, takže i když nejste zrovna sportovci, bez problémů to zvládnete. V létě se tady konají kulturní akce, koncerty, festivaly – zámky a zahrady ožívají dalším životem.

Tohle místo je jako stvořené na celodenní výlet. Kultura, historie, příroda a k tomu skvělé jídlo – co víc si přát? Vinařské sklepy a restaurace v okolí nabízejí místní speciality a moravská vína, která vám dají ochutnat pravou Moravu. A nejlepší? Každé roční období má tady své kouzlo. Jarní květy v zahradách, letní zeleň, podzimní barvy nebo zasněžené zimní aleje – vždycky je na co se dívat.

Pálava a vinařské stezky okolí

Jihomoravský kraj je jako stvořený pro výlety, a když chcete zažít tu pravou pohodu mezi vinicemi a kopci, vydejte se na Pálavu s jejími vinařskými stezkami. Tahle krajina kousek od Mikulova vás dostane – spojuje pohyb venku, krásnou přírodu a vinařskou kulturu, co se tady pěstuje už celá staletí.

Pálavské kopce vypadají, jako by je sem někdo postavil schválně na výhled. Ty bílé vápencové vrchy vidíte už z dálky, a když na ně vyšplháte, odměna stojí za to – pod vámi se lesknou Novomlýnské nádrže, v dálce Rakousko a Mikulov se svým zámkem. Nejvyšší Děvín má něco přes pět set metrů, ale výhled? Ten stojí za každou nadýchanou chvíli při výstupu. A ještě tam narazíte na vzácné rostliny, co milují teplo a vápno – v létě se tu najdou druhy, které jinde jen tak nepotkáte. Na jaře je to pak pohádka, celé svahy pokrývají fialové kosatce a žluté koniklece.

Vinařské stezky tady nejsou jen cesty mezi vinicemi. Vedou vás od vesnice k vesnici, kolem vinných sklípků vytesaných do skal, přes vinohrady, kde cítíte tu zvláštní vůni země a zrajícího hroznů. Značení je jasné, trasy si můžete vybrat kratší i delší, jak se vám chce a jak vám slouží nohy. Jde hlavně o to zpomalit, dát si čas na rozhovor s místním vinařem, sednout si u skleničky a nechat na sebe působat tu krajinu.

Z Mikulova se můžete vydat do Pavlova, Klentnice nebo Dolních Věstonic – všude vás čekají ty upravené cestičky přímo mezi révou, tady tam altánek na odpočinek a tabule, co vám povědí něco o místech, kterými procházíte. A pak ty sklepy! Vinaři vás rádi provedou, ukážou, jak víno vzniká, a samozřejmě dají ochutnat. Tenhle osobní kontakt s lidmi, co víno dělají celý život, to je něco, co z výletu udělá opravdový zážitek.

Pálavské vrchy mají i naučné stezky, kde se dozvíte víc o tom, proč je tahle příroda tak výjimečná. Třeba cesta Pavlovskými vrchy nebo výšlap k Děvínu, kde stávalo pravěké hradiště. Milovníky historie zaujmou archeologická naleziště – tady se našly důležité věci z pravěku, co hodně řeknou o našich předcích.

Na kole se tady jezdí skvěle. Cyklotrasy spojují všechny vinařské vesnice a značení vás nepustí do ztracena. Mezi vinicemi je to většinou rovné, takže i s dětmi nebo když nejste zrovna sportovec, se pohodlně projedete. Chcete výzvu? Vyjeďte na některý z kopců – nohy vás sice poprosí o slitování, ale ten výhled pak odpustíte všechno. A ještě ta krajina vypadá pokaždé jinak, podle toho, jestli přijedete na jaře, v létě nebo na podzim.

Podzim má tady úplně zvláštní kouzlo. Vinice září všemi odstíny zlata, oranžové a červené, vzduch voní moštem a v obcích se slaví. Vinobraní a burčákové slavnosti probíhají skoro každý víkend v jiné vesnici – ochutnat mladé víno, popovídat si s místními a zažít tu atmosféru stojí za návštěvu samo o sobě.

Jihomoravský kraj je jako kniha plná tajemství - každé údolí skrývá vinařskou sklípku, každý kopec nabízí výhled do historie a každá cesta vede k objevu, který stojí za to prožít.

Radovan Holub

Brno historické centrum a Špilberk

Brno, druhé největší město u nás, má v sobě něco, co jen tak někde nenajdete. Když sem zavítáte, narazíte na fascinující spojení staletí staré historie s pulzujícím moderním životem. A víte co? Na jeden den se toho tu dá stihnout opravdu hodně – stačí si jen obout pohodlné boty a vyrazit.

Nejlepší je začít přímo na náměstí Svobody. Tohle místo je srdcem města už od středověku a pořád v něm cítíte tu živou energii. Kolem dokola stojí nádherné domy – tady barokní, támhle renesanční, vedle zas něco moderního. Každá budova má svůj příběh a když se jen tak procházíte kolem, skoro slyšíte ozvěnu trhů a setkání, které se tu odehrávaly po staletí. A co teprve ty úzké uličky, které z náměstí vybíhají všemi směry! Plné kaváren, kde voní čerstvá káva, restaurací lákajících na tradiční moravskou kuchyni a malých obchůdků, kde můžete objevit něco zajímavého.

Kousek odtud se do nebe tyčí katedrála svatého Petra a Pavla s těmi charakteristickými dvěma věžemi. Gotická stavba z třináctého století, která se vám bude pořád objevovat v panoramatu města. Ale pozor – tady se děje něco zvláštního! Zvony odbíjí poledne už v jedenáct hodin. Proč? Říká se, že jde o připomínku švédského obléhání za třicetileté války. Když vyšplháte nahoru na věž, odměna je víc než štědrá – výhled, při kterém vám spadne čelist.

Pak je tady Stará radnice se svou věží a zajímavým portálem. Nejstarší světská budova ve městě ze třináctého století, která dnes slouží jako informační centrum. A pozor na ten prohnutý středový sloupek u portálu! Legenda praví, že ho architekt Anton Pilgram takhle vytvořil naschvál jako pomstu za mizernou odměnu od města. Pomsta trvající staletí – to je teda. V průjezdu pak narazíte na brněnského draka, který je vlastně krokodýlem, a taky na slavné brněnské kolo.

Teď ale k tomu hlavnímu – Špilberku. Ten mohutný hrad, co se tyčí nad celým městem, je prostě nejnavštěvovanější místo v Brně. Od třináctého století toho zažil! Královský hrad, pevnost, barokní citadela a nakonec ten nejobávanější žalář monarchie. Právě tahle temná kapitola, kdy tady zavírali ty nejnebezpečnější vězně, je dodnes nejznámější.

Cesta na Špilberk vede krásným parkem, který objímá celý kopec. Procházka sem nahoru vám nabídne úžasné pohledy na město a místní sem chodí odpočívat stejně rádi jako turisté. Až dorazíte k samotnému hradu, rozhodně si projděte kasematy – ty podzemní chodby a vězeňské kobky vám nahání husí kůži. Opravdu pocítíte, jaké to asi bylo být tady zavřený. Muzeum města Brna, které v hradu sídlí, pak nabízí expozice od pravěku po současnost.

Ale víte, co je nejlepší? Z hradeb Špilberku se otevírá ten nejkrásnější výhled na celé Brno. Vidíte historické centrum s katedrálou, moderní čtvrti, veletrhy, a když je hezky, dohlédnete až k Pálavaě nebo Hostýnským vrchům. Za ten výšlap to stojí stokrát.

Když to všechno dáte dohromady – procházku historickým centrem a návštěvu Špilberku – máte perfektní program na celý den. Úzké uličky, architektonické skvosty, muzea, galerie a nakonec ten úžasný výhled z hradních zdí. A když vás to všechno unaví? Brno má skvělou gastronomii, tak si v některé z restaurací v centru dopřejte pořádnou moravskou večeři. Zasloužíte si to.

Moravský kras a Macocha propast

Moravský kras je opravdu něco, co vás dostane. Severně od Brna se rozprostírá krajina, která vypadá jako z pohádky – podzemní světy plné tajemství, propasti sahající do nepředstavitelných hloubek a lesy, které v létě voní mechem a vlhkou zeminou. Víte, že tady najdete přes tisíc jeskyní a propastí? Některé z nich můžete navštívit a věřte, že to stojí za to.

Když řeknete Moravský kras, každému se vybaví Macocha. A není se co divit – propast hluboká přes sto třicet metrů, největší svého druhu ve střední Evropě. Představte si, že stojíte na můstku a díváte se dolů. Pod vámi zeje obrovská díra ve skále, dole se leskne zelená říčka a kolem jsou skály porostlé mechem. Je to pocit, při kterém se vám zatají dech. Můžete se podívat z horního můstku, kde máte ten správný výhled shora, nebo sejít níž a vnímat propast z trochu jiného úhlu. Každopádně to není něco, na co se zapomíná.

Když už jste tady, bylo by škoda nenavštívit Punkevní jeskyně. Prohlídka začíná plavbou po podzemní řece na loďkách – a to je zážitek, který se jen tak nevidí. Ticho, chlad, kapky vody dopadající shora a kolem vás neskutečné útvary, které rostly tisíce let. Stalaktity visí jako ledové rampouchy, stalagmity se tyčí ze země a celé to ve světle lamp vypadá jako z jiného světa. Po plavbě pokračujete pěšky do Masarykova dómu, kde je prostor tak velký a krápníkový výzdoba tak bohatá, že člověk jen zírá.

Pokud máte rádi pohyb v přírodě, turistických a cyklistických tras je tady požehnaně. Třeba cesta z Blanska přes Pustý žleb k Macoše – to je klasika. Jdete lesem, kolem skalních útvarů, občas narazíte na nějakou vyhlídku a celou dobu vnímáte, jak voda za miliony let vytvořila tohle všechno. Pustý žleb sám o sobě stojí za pozornost – hluboká rokle se stěnami, které vypadají, jako by je někdo nožem prořízl.

A není to jen o turistice. Moravský kras je chráněná krajinná oblast, kde žijí vzácné rostliny a živočichové. V jeskyních zimují netopýři, v lesích najdete druhy, které jinde už téměř nepotkáte. Když sem přijedete, nejen že si užijete krásný výlet, ale také poznáte kousek naší přírody, který tady vznikal neuvěřitelně dlouho – miliony let formování, eroze, tvorby. Je to vlastně živá učebnice geologie a biologie zároveň, jen bez té nudy ze školy.

Mikulov zámek a vyhlídka na okolí

Mikulov patří mezi ta místa v Jihomoravském kraji, která vás prostě dostanou. Stačí se jednou projet kolem a vidět tu siluetu zámku na kopci – a víte, že sem musíte zavítat. Ten vápencový pahorek, na kterém zámek stojí, vytváří panorama, které vás upoutá už z dálky.

Zámek sám má za sebou pořádný kus cesty. Začínalo to jako gotická stavba, postupem času prošel renesancí, barokem, a co ho vlastně dovedlo do dnešní podoby? Ničivý požár v roce 1945, po kterém následovala náročná rekonstrukce. Když se projdete rozlehlými zámeckými místnostmi, dostanete se do světa šlechtických rodů – hlavně Dietrichsteinů, kteří tady vládli celá staletí. Historické pokoje, obrazárna, knihovna... a nesmíme zapomenout na vinařskou expozici, která vám připomene, jak moc patří víno k této krajině.

A pak je tady ta vyhlídka z věže. Ano, musíte si to vyšlapat po schodech, ale věřte, že to stojí za to. Najednou před vámi leží celá ta krása – Pálavské vrchy, vinice kam až oko dohlédne, rybníky, a když máte štěstí na počasí, zahlédnete v dálce dokonce rakouské Alpy. Pohled na Pálavu s Děvínem, Stolovou horou a Sirotčím hrádkem je prostě něco, co se vám zapíše do paměti.

Co všechno se dá ještě zažít? Zámecký park s terasami je skvělý na odpočinek. Odtud se můžete vydat do historického centra s jeho kouzelným náměstím a uličkami, kde na vás čekají vinné sklípky. A pak je tady mikulovské podzemí – rozsáhlý labyrint historických sklepů, kde dodnes dozrává víno. To je zážitek sám o sobě.

Milujete přírodu? Mikulov je perfektní základna pro výlety do Pálavy. Kousek odtud najdete přírodní rezervaci Děvín s unikátní stepní flórou, Svatý kopeček s poutním kostelem a jeskyní, nebo Turold s dalšími úžasnými rozhledny. Cyklostezky a pěší trasy mezi vinicemi vás zavedou k dalším vinným sklípkům, kde ochutnáte místní speciality.

Historická architektura, kulturní poklady a nádherná příroda – to všechno dohromady dělá z Mikulova místo, kam se budete chtít vracet. Ať už vás láká historie, dobré víno nebo jen toulky krajinou, tady si přijde na své každý. A není problém to spojit s výletem do Lednice, Valtic nebo třeba do Pavlova s jeho archeologickými nálezy. Prostě region, který má co nabídnout.

Znojmo podzemí a vinařská oblast

Pod historickým centrem Znojma se skrývá fascinující labyrint chodeb a sklepů, který se táhne v délce přes dvacet kilometrů. Představte si – čtyři patra pod povrchem města se rozprostírá celý podzemní svět, který vznikal od středověku až do devatenáctého století. Místní tady po staletí budovali vinné sklepy a pivovary, později sloužily tyto prostory jako úkryty za válek nebo skladiště potravin. Když dnes projdete několika úrovněmi tohoto podzemí, cítíte tu zvláštní atmosféru – chlad, vlhko, ticho a historii, která dýchá z každého kamene.

Prohlídka vás vtáhne do příběhu města úplně jinak než klasické muzeum. Průvodci vás zavedou do míst, kde se kdysi uchovávalo víno při přesně té pravé teplotě, a dozvíte se, jak zásadní byly tyto sklepy pro ekonomiku celého regionu. Není to žádná nudná přednáška – spíš jako když vám děda vypráví o starých časech. Některé části podzemí nabízejí expozice, které dokumentují život ve městě napříč staletími, a pochopíte, proč vinařská tradice prostupuje celou DNA tohoto kraje.

A když už mluvíme o víně – znojemská vinařská oblast patří k tomu nejlepšímu, co Česká republika nabízí. Není to náhoda. Specifické klima, půda a tradice staré stovky let tady vytvářejí podmínky, o kterých vinaři jinde můžou jen snít. Vinice se táhnou po svazích u řeky Dyje a jejích přítoků, otočené převážně k jihu a jihozápadu, kde chytají maximum slunce. Místní vinaři pěstují bílé i červené odrůdy, přičemž ty tradiční moravské mají u nich zvláštní místo v srdci.

Zajděte si do některého vinařství v okolí – je to zážitek, který vás propojí s autentickou kulturou regionu. Majitelé vás rádi provedou sklepem, nechají vás ochutnat svá vína a vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Není to žádné povýšené ochutnávání – spíš přátelský rozhovor u sklenky vína v místnosti, kde právě dozrávalo. Některá vinařství vám ukážou i vinice a výrobní prostory, takže uvidíte celou cestu od hroznu po láhev.

Nejlepší je spojit obojí – dopoledne strávit v podzemí a odpoledne vyrazit do okolních vinařských vesnic. Po procházce historickými chodbami vás čeká krajina plná vinic, malebná údolí a výhledy, které vám vyrazí dech. Tady zkrátka splývá kultura, historie, příroda a gastronomie v jeden celek. Ať už jste vášniví milovníci vína, nebo prostě hledáte klidné místo s bohatou historií a krásnými scenériemi, okolí Znojma vás nenechá chladnými.

Buchlovice zámek a barokní zahrada

Buchlovice skrývají opravdový skarb – nádherný barokní zámek, který patří k tomu nejkrásnějšímu, co u nás můžete vidět. Když sem přijedete, hned pocítíte tu zvláštní atmosféru. Zámek s přilehlou zahradou tvoří dokonalý celek, který vás přenese zpátky do dob, kdy aristokracie žila ve velkém stylu.

Stavěli ho v letech 1707 až 1738 podle návrhů italského architekta Domenica Martinelliho. A tady přichází ta zajímavost – místo jednoho zámku tu vlastně máte dva paláce propojené kolonádou. Tohle řešení u nás jinde nenajdete. Inspirace přišla z italských vil a výsledek je prostě úchvatný. Větší palác sloužil k velkolepým slavnostem a přijímání hostů, menší pak k soukromému životu majitelů.

Když vejdete dovnitř, dech se vám tajit nebude. Interiéry zdobí původní barokní výzdoba – nástěnné malby, štukové ozdoby, dobový nábytek. Všechno zachované, všechno autentické. Projdete se luxusními sály, kde se kdysi tančilo a hodovalo, ale i intimnějšími komnatami pro všední den. Zámecká kaple s bohatou barokní výzdobou vás uchvátí úplně.

Tahle krása ale nekončí u zámku samotného. Francouzská barokní zahrada je další poklad, který si zachoval svou původní podobu. Vznikla společně se zámkem a patří k nejzachovalejším u nás. Geometricky uspořádané záhony, pečlivě stříhané živé ploty, sochy, fontány – prostě klasika, jak má být. Hlavní alej s vodními prvky propojuje oba paláce a vytváří pohled, který si budete pamatovat.

Zahrada má své kouzlo kdykoliv přijedete. Na jaře tu exploduje barva tisíců cibulovin, v létě vás omámí vůně růží a levandule, na podzim zase ta paleta červené, žluté a oranžové. Terasy následují přirozený sklon svahu a z těch horních partií máte nádherný výhled na Chřiby.

Hledáte kam na výlet po jižní Moravě? Tohle je přesně ono místo. Kultura, historie a odpočinek v krásné přírodě – všechno pohromadě. Z Uherského Hradiště to není daleko, takže si můžete naplánovat i větší okruh po regionu. Určitě se stavte taky na hradě Buchlov nad obcí. Ten kontrast mezi středověkou pevností na kopci a elegantním barokem v údolí stojí za to.

Otevřeno je od jara do podzimu. Zámek si prohlédnete s průvodcem na komentované prohlídce, ale zahradou se můžete procházet, jak dlouho chcete. Je tu krásně – přijdou sem zamilované páry, rodiny s dětmi, fotografové. Často se konají koncerty, výstavy nebo jiné kulturní akce, které tomu místu dodávají život.

Vranov nad Dyjí přehrada a zámek

Vranov nad Dyjí je opravdu skvost Jižní Moravy. Tady se potkává nádherná příroda s historií, která má co říct. Když sem přijedete, čeká vás úchvatný barokní zámek a rozlehlá přehrada, která celému místu dodává zvláštní kouzlo. Ideální na celý den venku, nebo dokonce na víkend.

Zámek se tyčí na skále vysoko nad řekou Dyjí a pohled na něj vám vyrazí dech. Je to jedna z nejkrásnějších barokních staveb u nás. Když vejdete do Předků síně, pochopíte proč – elipsovitá kopule a fresky vídeňského malíře Johanna Michaela Rottmayra jsou prostě úžasné. Při procházce zámkem nahlédnete do krásně vyzdobených sálů, navštívíte zámeckou kapli a zjistíte, jak se tady žilo před staletími. A zámecká zahrada? Ta vám nabídne výhledy na přehradu a krajinu kolem, které jsou k nezaplacení – zvlášť když slunce zapadá.

Přehradu tady postavili mezi lety 1930 a 1933, je to vůbec nejstarší přehrada na Dyji. Táhne se skoro dvanáct kilometrů proti proudu a má spoustu zákoutí a zálivů, kde můžete být skoro sami. Milujete vodní sporty? Tady si přijdete na své – plavání, paddleboard, windsurfing nebo jen klidná plavba na loďce. V létě se můžete osvěžit na některé z pláží nebo koupališť, kam rádi jezdí rodiny s dětmi i všichni, kdo jen touží po vodě a slunci.

Pokud máte rádi procházky nebo jízdu na kole, najdete tu trasy na každou úroveň. Jedna z nejhezčích vede podél břehu přehrady – cestou objevíte ukryté zátoky a místa s krásnými výhledy. Chcete víc výzev? Vydejte se do okolních lesů, které patří k Národnímu parku Podyjí. Krajina je tady pestrá – lesy, skály, louky a spousta vzácných rostlin a živočichů.

Ve Vranově samotném i okolí mají na turisty myšleno. Najdete tu penziony, hotely, kempy, restaurace s místními specialitami a půjčovny všeho, co budete potřebovat. V létě se konají kulturní akce, koncerty a historické slavnosti, které tomu místu dodávají ještě větší atmosféru.

Autem z Brna sem dojedete zhruba za hodinu, funguje sem i veřejná doprava. Vranov stojí za výlet na den, ale když chcete všechno pořádně prožít, klidně tu zůstaňte na víkend. Kultura, příroda, sport – prostě místo, kam se rádi vrací mladí i starší, páry i rodiny s dětmi.

Slavkov u Brna bojiště a památník

# Slavkov u Brna – místo, kde se psaly dějiny Evropy

Slavkov u Brna si zaslouží vaši pozornost mnohem víc, než si možná myslíte. Tohle půvabné městečko na jižní Moravě se před více než dvěma sty lety stalo dějištěm události, která změnila tvář celé Evropy. Právě zde, 2. prosince 1805, proběhla bitva u Austerlitz – střet, který Napoleon považoval za své největší vítězství. A víte co? Až sem dorazíte, pochopíte, proč se o tomhle místě mluví dodnes.

Když se budete blížit k městu, určitě vám v krajině neunikne Mohyla míru. Tahle mohutná stavba se tyčí na Pracím kopci přesně tam, kde kdysi zuřily nejtvrdší boje. Představte si: přes dvacet metrů vysoký památník, uvnitř kaple s ostatky vojáků z francouzské, rakouské i ruské armády. Ano, všichni leží pohromadě – nepřátelé, kteří se tu kdysi navzájem zabíjeli. Architekt Josef Fánta stvořil v letech 1910 až 1912 něco víc než jen pomník – vybudoval místo smíření. A když vyšplháte nahoru? Odtud uvidíte celé bojiště tak, jak ho možná viděl sám Napoleon ze svého velitelského stanoviště.

Srdcem napoleonské historie ve Slavkově je bezpochyby zámek. Tady měl Napoleon svůj hlavní stan, tady se rozhodovalo o strategii, a právě v těchto místnostech se po vítězné bitvě podepisovalo příměří. Když projdete zámeckými sály, uvidíte dobové uniformy, zbraně, osobní předměty vojáků – věci, kterých se doopravdy dotýkali lidé, co tu žili před více než dvěma sty lety. Expozice věnovaná bitvě tří císařů patří mezi nejrozsáhlejší v Evropě, a to není jen prázdná fráze. Skutečně vás to vtáhne do té doby.

Chcete zažít historii ještě intenzivněji? Pak si nenechte ujít Historický skanzen bitvy tří císařů. Během roku se tady pořádají nejrůznější akce, ale vrcholem jsou rekonstrukce bitvy, které přitahují nadšence z celého světa. Vidět stovky vojáků v autentických uniformách, slyšet rachot děl, sledovat vojenské formace v pohybu – to je zážitek, který vám žádná kniha nebo film nedá.

Pro milovníky procházek na čerstvém vzduchu jsou tu naučné stezky vedoucí přímo přes bývalé bojiště. Projdete se po místech, kde se před dvěma stoletími rozhodovalo o osudu národů. Informační tabule vám prozradí, kde přesně která jednotka stála, kudy se pohybovaly hlavní síly, kde došlo k těm nejdůležitějším střetům. Je to jako chodit přímo v dějinách.

A co když nejste úplně posedlí napoleonskou érou? Nevadí! Slavkov má co nabídnout i mimo válečnou historii. Městské centrum s náměstím má své kouzlo, místní kostely stojí za prohlídku. Okolní krajina je jako stvořená pro výlety na kole nebo pěší túry – není tu moc turistů, takže si užijete klid a pohodu.

Slavkov u Brna je prostě ideální místo pro celodenní výlet, ať už vyrazíte s celou rodinou, s partou přátel nebo jen sami. Spojíte tu historii, kulturu, vzdělání i odpočinek v přírodě. A když se odtud budete vracet domů, odvezete si víc než jen fotky – odvezete si kousek pochopení toho, jak se vlastně vytvářely moderní dějiny Evropy.

Dolní Věstonice archeologické naleziště a muzeum

# Dolní Věstonice - Cesta do pravěku

Dolní Věstonice nejsou jen další malá vesnice v jižní Moravě. Když se projížděte kolem Pálavských kopců a zastavíte se tady, vlastně stojíte na místě, kde před více než 25 tisíci lety žili naši předkové. Představte si to – zatímco my dneska řešíme, kam o víkendu vyrazit, tady kdysi lovci mamutů stavěli své příbytky a vytvářeli něco, co dodnes fascinuje celý svět.

Věstonická Venuše je nejstarší keramická socha na světě – tuhle větu jste možná slyšeli ve škole, ale úplně jiný zážitek je vidět ji na vlastní oči. Tahle drobná figurka, kterou někdo před 29 tisíci lety vytvaroval z hlíny, vám dokáže vzít dech. Jak je možné, že lidé v době ledové, kdy každý den bojovali o přežití, měli čas a chuť tvořit umění?

V místním muzeu vás čeká opravdu zajímavá podívaná. Žádná nudná vitrína s popisky, které nikdo nečte. Tady se dozvíte, jak vypadal běžný den lovců mamutů, co jedli, jak se oblékali, jak přežívali kruté zimy. Když vidíte rekonstrukce tehdejší krajiny, těžko uvěříte, že místo dnešních vinohradů a teplé krajiny tu byla mrazivá step plná divokých zvířat.

Co mě osobně vždycky dostane, jsou ty maličkosti – nástroje z kamene vytesané s neuvěřitelnou precizností, ozdoby vyrobené z mušlí a zvířecích zubů, které nosili lidé možná stejně jako my dneska nosíme šperky. Není to fascinující, jak málo se v podstatě změnilo? I před tisíciletími lidé chtěli vypadat hezky, tvořit krásné věci, žít v komunitě.

Dolní Věstonice jsou součástí chráněné krajinné oblasti Pálava, takže tady spojíte příjemné s užitečným. Děti se pobaví v muzeu, kde je expozice dělaná tak, aby je skutečně zaujala – nejde jen o čtení textů, ale o pochopení, jak vlastně pravěcí lidé přemýšleli a tvořili. A potom můžete vyrazit na procházku do okolí.

Naučná stezka vás dovede přímo k místům, kde archeologové kopali a kde stále objevují nové a nové nálezy. Není to náročná túra, zvládnou ji i menší děti, a výhledy na Pálavu stojí za to. Člověk si tu připadá jako v nějakém dokumentu – kolem vás rozkvetlá stepní vegetace, vápencové skály, a když si uvědomíte, co všechno se tady odehrálo, dostanete husí kůži.

Jižní Morava má co nabídnout – víno, památky, přírodu. Ale málokde zažijete takové propojení všeho dohromady. V Dolních Věstonicích vám dojde, že naše místa mají historii, která sahá mnohem dál, než si běžně uvědomujeme. A že lidé tu byli schopní vytvářet něco výjimečného už tehdy, když se každý den potýkali s podmínkami, které si dnes ani nedokážeme představit.